RPNmania - Výpočet dne v týdnu a počtu dní mezi dvěma daty

Výpočet dne v týdnu a počtu dní mezi dvěma daty

Obsah této kapitoly jistě dává do ruky mocný argument oponentům: otírá se (a to, prosím, opakovaně) o kalkulátory obdařené AOS stejně jako kapitola minulá. Není to známka poklonkování, servility či devótnosti, chcete-li, před systémem AOS. Je však třeba bez vší ironie a laciného přezírání brát vážně konkurenční výrobky takového kalibru jako je TI-58/59. Právě z jejího programového modulu Master Library je zcela bezostyšně vykraden programový blok s pořadovým číslem 20. Algoritmus pro výpočet dne v týdnu a počtu dní mezi dvěma daty je pro svoji jednoduchost natolik dráždivý, že v kombinaci s pocitem nádechu jeho praktické použitelnosti lze jen s vypětím všech sil (a morálně volních vlastností) odolat pokušení o implementaci pro stroj s RPN. Implementace se urodily pro HP-35s, HP-42s a HP-15C.

Původní řešení

Nejprve krátký pohled, jak na to šli borci z Texasu. Na následujících čtyřech "proužcích papíru" z tiskárny PC-100C je originální kód programu pro TI-58/59.

000  76 LBL
001  78 Σ+
002  53  (
003  93  .
004  04  4
005  65  ×
006  43 RCL
007  01  01
008  85  +
009  02  2
010  93  .
011  03  3
012  54  )
013  59 INT
014  94 +/-
015  85  +
016  61 GTO
017  77 x≥t
018  76 LBL
019  79  x
020  00  0
021  35 1/x
022  92 RTN
023  76 LBL
024  10 E'
025  53  (
026  42 STO
027  01  01
028  29 CP
029  22 INV
030  77 x≥t
031  79  x
032  22 INV
033  59 INT
034  22 INV
035  44 SUM
036  01  01
037  65  ×
038  04  4
039  22 INV
040  28 log
041  54  )
042  42 STO
043  03  03
044  32 x↔t
045  01  1
046  05  5
047  08  8
048  01  1
049  77 x≥t

050  79  x
051  03  3
052  02  2
053  32 x↔t
054  53  (
055  53  (
056  43 RCL
057  01  01
058  55  ÷
059  01  1
060  00  0
061  00  0
062  54  )
063  42 STO
064  01  01
065  22 INV
066  59 INT
067  22 INV
068  44 SUM
069  01  01
070  65  ×
071  01  1
072  00  0
073  00  0
074  54  )
075  42 STO
076  02  02
077  77 x≥t
078  79  x
079  01  1
080  03  3
081  32 x↔t
082  43 RCL
083  01  01
084  77 x≥t
085  79  x
086  53  (
087  03  3
088  06  6
089  05  5
090  65  ×
091  43 RCL
092  03  03
093  85  +
094  43 RCL
095  02  02
096  85  +
097  03  3
098  01  1
099  65  ×

100  43 RCL
101  01  01
102  75  -
103  03  3
104  01  1
105  85  +
106  03  3
107  32 x↔t
108  43 RCL
109  01  01
110  77 x≥t
111  78 Σ+
112  01  1
113  22 INV
114  44 SUM
115  03  03
116  76 LBL
117  77 x≥t
118  53  (
119  43 RCL
120  03  03
121  55  ÷
122  04  4
123  54  )
124  59 INT
125  75  -
126  53  (
127  93  .
128  07  7
129  05  5
130  85  +
131  53  (
132  43 RCL
133  03  03
134  55  ÷
135  01  1
136  00  0
137  00  0
138  54  )
139  59 INT
140  65  ×
141  93  .
142  07  7
143  05  5
144  54  )
145  59 INT
146  54  )
147  92 RTN
148  76 LBL
149  11  A

150  10 E'
151  42 STO
152  04  04
153  00  0
154  92 RTN
155  76 LBL
156  12  B
157  10 E'
158  42 STO
159  05  05
160  00  0
161  92 RTN
162  76 LBL
163  13  C
164  53  (
165  43 RCL
166  05  05
167  75  -
168  43 RCL
169  04  04
170  54  )
171  92 RTN
172  76 LBL
173  14  D
174  53  (
175  53  (
176  10 E'
177  42 STO
178  01  01
179  94 +/-
180  55  ÷
181  07  7
182  54  )
183  59 INT
184  65  ×
185  07  7
186  85  +
187  43 RCL
188  01  01
189  54  )
190  92 RTN

Programové řádky kódu mají následující významy:

000 - 017	Pokračování výpočtu faktoru (viz níže) pro měsíce březen až prosinec.
018 - 022	Hlášení o chybném zadání.
023 - 147	Výpočet faktoru. Tento blíže nespecifikovný termín je převzat z originální (německé) dokumentace. Výsledek dělení této hodnoty počtem dní v roce (pro ty, kteří o tom neradi přemýšlejí, je to 365) naznačuje, že tajemný faktor udává počet dní od začátku letopočtu. Zároveň jsou mezi řádky 028 - 085 prováděny kontroly zadání. Tím je vždy jediná hodnota (číslo ve tvaru MMDD.YYYY) udávající příslušné datum.
148 - 190	Zadání hodnot a spouštění jednotlivých výpočtů.

Řešení nové

Zde předkládané RPN řešení je pro HP-35s. Modifikace pro jiný RPN kalkulátor by byla velmi snadná. Stačí (1) nahradit (nebo obejít prostřednictvím více skoků) funkci znaménka SGN na řádku L026 a (2) spočítat zbytek po dělení, není-li k dispozici instrukce RMDR.

Nové řešení není otrockým přepisem výchozího řešení. Co je v novém RPN pojetí jinak ukazuje následující souhrn:

Především zadání příslušného data již není číslo ve stanoveném tvaru, ale trojice samostatných hodnot. Ty jsou od uživatele vyžádány instrukcí INPUT vždy s odpovídajícím nápovědným promptem. Do registrů/proměnných Y, M a D jsou postupně uloženy rok, měsíc a den. To jsou jediné tři paměťové registry, které program používá.
S předchozím bodem souvisí i vypuštění kontrol zadání. Vzhledem k výrazně hygieničtějšímu zadávání dat (vstup čísla s nápovědou) lze předpokládat, že obsluha bude natolik příčetná, že rok, měsíc i den svede vložit správně. Stejně tak pohlídání dolní meze data (musí být po 15. říjnu 1581) je možno prohlásit za akt, který je plně v kompetenci uživatelově.
V registrech/proměnných není pro opakované spuštění schraňován faktor, ale všechny tři složky tvořící datum.

V tabulce s výpisem nově vzniklého programu jsou použity jednopísmenné symboly. Mají tyto významy:

p	nějaká předchozí hodnota
y	rok
m	měsíc
d	den
f	faktor (viz výše)
v	mezivýsledek

ADDR	CODE	X	Y	Z	T
Vstupní bod pro výpočet dne v týdnu
L001	LBL L	p
L002	XEQ L012	f	p
L003	1	1	f	p
L004	-	f - 1 → f	p
L005	7	7	f	p
L006	RMDR	0 ... 6	p
L007	RTN	výsledek	p
Vstupní bod pro výpočet počtu dní mezi dvěma daty
L008	XEQ L012	f₁
L009	XEQ L012	f₂	f₁	f₁	f₁
L010	-	f₁ - f₂	f₁	f₁	f₁
L011	RTN	výsledek	f₁	f₁	f₁
Výpočet faktoru zadaného data
L012	INPUT Y	y	p
L013	INPUT M	m	y	p
L014	INPUT D	d	m	y	p
L015	R↑	p
L016	365	365	p
L017	RCL× Y	365 y	p
L018	RCL+ D	365 y + d	p
L019	31	31	365 y + d	p
L020	RCL× M	31 m	365 y + d	p
L021	LASTx	31	31 m	365 y + d	p
L022	-	31 m - 31	365 y + d	p
L023	+	365 y + d + 31 m - 31	p
L024	-3	-3	v	p
L025	RCL+ M	m - 3	v	p
L026	SGN	sign(m - 3)	v	p
L027	x<0?	Je to leden nebo únor?
L028	GTO L037	-1	v	p
L029	R↓	v	p
L030	0.4	0.4	v	p
L031	RCL× M	0.4 m	v	p
L032	2.3	2.3	0.4 m	v	p
L033	+	0.4 m + 2.3	v	p
L034	IP	intg(0.4 m + 2.3)	v	p
L035	-	v - intg(0.4 m + 2.3)	p
L036	0	0	v	p
L037	RCL+ Y	y nebo (y - 1)	v	p
L038	4	4	y	v	p
L039	÷	y / 4	v	p
L040	IP	intg(y / 4)	v	p
L041	LASTx	y / 4	intg(y / 4)	v	p
L042	R↓	intg(y / 4)	v	p	y / 4
L043	+	v + intg(y / 4)	p	y / 4	y / 4
L044	R↑	y / 4	v	p
L045	25	25	y / 4	v	p
L046	÷	y / 100	v	p
L047	IP	intg(y / 100)	v	p
L048	0.75	0.75	intg(y / 100)	v	p
L049	×	0.75 intg(y / 100)	v	p
L050	LASTx	0.75	0.75 intg(y / 100)	v	p
L051	+	0.75 + 0.75 intg(...)	v	p	p
L052	IP	intg(0.75 + ...)	v	p	p
L053	-	v - intg(0.75 + ...)	p	p	p
L054	RTN	výsledek	p	p	p
LN=185, CK=EFB0

Použití programu:

1 9 7 8
R/S
1 0
R/S
4
R/S

R/S
R/S
R/S

1 9 6 4
R/S
7
R/S
2
R/S

class="usetb" rules="all" cellpadding="5" border="1px">Stisk klávesČinnostDisplay 1) Který den v týdnu byl 4. října 1978 class="mnemo">XEQ L ENTERspuštění programu Y?
0.0000 rok Y?
1978_ M?
0.0000 měsíc M?
10_ D?
0.0000 den D?
4_ výpočet
RUNNING výsledek: středa (3) 0.0000
3.0000

2) Počet dní mezi daty: 2. července 1964 až 4. října 1978 class="mnemo">XEQ L 0 0 8spuštění programu Y?
1,978.0000 ponechat datum... M?
10.0000 ...z předchozího příkladu D?
4.0000 výpočet faktoru prvního data
RUNNING druhé datum bude jiné Y?
1,978.0000 rok Y?
1964_ M?
10.0000 měsíc M?
7_ D?
4.0000 den D?
2_ dokončení výpočtu
RUNNING výsledek: 5207 dní 277,276.0000
5,207.0000

Ve výčtu odlišností od verze pro TI-58/59 je hanebně zamlčen jeden dost vážný nedostatek. Pro opakované spuštění určení počtu dní mezi dvěma daty je vždy třeba zadat oba údaje - přitom potřeba zjišťovat počet dní mezi pevně zadaným datem a sérií měnících se dat je zcela jistě legitimní. K tomu přistupuje ještě jedna přitěžující okolnost: v případě výpočtu dní mezi dvěma daty je třeba hrůzostrašných pět stisků kláves k tomu, aby se program vůbec rozeběhl! Model HP-35s bohužel nemá klávesy pro přímé spouštění podprogramů, jaké známe z typů HP-67, HP-41C nebo HP-15C, a které byly vlastní i konkurenčním strojům z provenience Texas Instruments. Právě tyto klávesy dělaly ovládání programů z výměnných softwarových modulů kalkulátorů TI-58/59 uživatelsky přítulným.

Naštěstí není tak zle, jak by se na první pohled mohlo zdát. Z posledních řádků podprogramu výpočtu faktoru je vidět, že předchozí hodnota (což může být klidně faktor předešle zadaného data) je "rozplevelen" mezi Y-, Z- a T-registr RPN stacku. Toho lze s výhodou využít. Stačí tuto hodnotu přesunout do X-registru (instrukcí R↓) a výpočet spustit od zadání druhého data (instrukcí GTO L009).

Přátelé, přiznejme si, že zahájením iterace opakovaného výpočtu stiskem šesti kláves (z toho čtyři určují adresu, která musí být za každých okolností správná) je zaděláno na neúspěch. Zvyšovat pravděpodobnost dosažení chybného výsledku tak krkolomnou obsluhou je neúnosné. Jakoby nestačilo riziko chybného zadání roků, měsíců a dní... Vhodnější bude obětovat dva programové řádky/kroky navíc a zmíněné instrukce umístit na začátek programové paměti (viz PRGM TOP) třeba i bez označení návěštím (instrukce LBL). Instrukce RTN na adrese L011 ukončující běh ručně spuštěného programu vrátí čítač adres zpět na PRGM TOP, takže GTO . . je provedeno pouze poprvé. A vlastně nepovinně - všechny části tohoto programu svoji činnost končí instrukcí RTN. Použití se pak jednoduchostí vyrovná tomu původnímu Made in Texas.

ADDR	CODE	X	Y	Z	T
0001	R↓	f₁
0002	GTO L009	f₁

Použití programu:
Stisk kláves Činnost Display
XEQ L 0 0 8 spuštění programu Y?
0.0000
1 9 8 6 rok Y?
1986_
R/S M?
0.0000
3 měsíc M?
3_
R/S D?
0.0000
2 0 den D?
20_
R/S výpočet faktoru prvního data
RUNNING
druhé datum Y?
1,986.0000
1 9 6 4 rok Y?
1964_
R/S M?
3.0000
7 měsíc M?
7_
R/S D?
20.0000
2 den D?
2_
R/S dokončení výpočtu 1. rozdílu
RUNNING
výsledek: 7931 dní 725,450.0000
7,931.0000
GTO . . spuštění výpočtu od adresy... 725,450.0000
7,931.0000
R/S ...PRGM_TOP pro další rozdíl Y?
1,964.0000
1 9 7 8 rok Y?
1978_
R/S D?
7.0000
1 0 měsíc M?
10_
R/S D?
2.0000
4 den D?
4_
R/S výpočet 2. rozdílu
RUNNING
výsledek: 2724 dní 725,450.0000
2,724.0000
R/S výpočet dalšího rozdílu od PRGM_TOP Y?
1,986.0000
1 9 8 4 rok 1984_
R/S M?
10.0000
4 měsíc M?
4_
R/S D?
4.0000
3 den D?
3_
R/S výpočet 3. rozdílu
RUNNING
výsledek: 716 dní 725,450.0000
716.0000

Stisk kláves	Činnost	Display
XEQ L 0 0 8	spuštění programu	Y? 0.0000
1 9 8 6	rok	Y? 1986_
R/S		M? 0.0000
3	měsíc	M? 3_
R/S		D? 0.0000
2 0	den	D? 20_
R/S	výpočet faktoru prvního data	RUNNING
	druhé datum	Y? 1,986.0000
1 9 6 4	rok	Y? 1964_
R/S		M? 3.0000
7	měsíc	M? 7_
R/S		D? 20.0000
2	den	D? 2_
R/S	dokončení výpočtu 1. rozdílu	RUNNING
	výsledek: 7931 dní	725,450.0000 7,931.0000
GTO . .	spuštění výpočtu od adresy...	725,450.0000 7,931.0000
R/S	...PRGM_TOP pro další rozdíl	Y? 1,964.0000
1 9 7 8	rok	Y? 1978_
R/S		D? 7.0000
1 0	měsíc	M? 10_
R/S		D? 2.0000
4	den	D? 4_
R/S	výpočet 2. rozdílu	RUNNING
	výsledek: 2724 dní	725,450.0000 2,724.0000
R/S	výpočet dalšího rozdílu od PRGM_TOP	Y? 1,986.0000
1 9 8 4	rok	1984_
R/S		M? 10.0000
4	měsíc	M? 4_
R/S		D? 4.0000
3	den	D? 3_
R/S	výpočet 3. rozdílu	RUNNING
	výsledek: 716 dní	725,450.0000 716.0000

Nové řešení ještě jednou

Z úcty ke klasice je zde ještě jedna verze téhož. Ono vlastně použití termínu verze není zcela korektní, spíše se jedná o drobnou modifikaci... Ale dost výmluv a jiných žvástů, prostě sled instrukcí pro HP-35s je zopakován (a jen minimálně upraven), tentokrát v notaci HP-42s.

ADDR	CODE	X	Y	Z	T
Vstupní bod pro výpočet dne v týdnu
01	LBL "ML20W"	p
02	XEQ 00	f	p
03	1	1	f	p
04	-	f - 1 → f	p
05	7	7	f	p
06	MOD	0 ... 6	p
07	RTN	výsledek	p
Vstupní bod pro výpočet počtu dní mezi dvěma daty
08	LBL "ML20D"
09	XEQ 00	f₁
10	XEQ 00	f₂	f₁	f₁	f₁
11	-	f₁ - f₂	f₁	f₁	f₁
12	RTN	výsledek	f₁	f₁	f₁
Výpočet faktoru zadaného data
13	LBL 00	p
14	+	p → LASTx
15	RCL 00	y
16	"YEAR:"
17	PROMPT
18	STO 00
19	RCL 01	m
20	"MONTH:"
21	PROMPT
22	STO 01
23	RCL 02	d
24	"DAY:"
25	PROMPT
26	STO 02
27	LASTX	p
28	365	365	p
29	RCL× 00	365 y	p
30	RCL+ 02	365 y + d	p
31	31	31	365 y + d	p
32	RCL× 01	31 m	365 y + d	p
33	LASTX	31	31 m	365 y + d	p
34	-	31 m - 31	365 y + d	p
35	+	365 y + d + 31 m - 31	p
36	-3	-3	v	p
37	RCL+ 01	m - 3	v	p
38	SIGN	sign(m - 3)	v	p
39	X<0?	Je to leden nebo únor?
40	GTO 01	-1	v	p
41	R↓	v	p
42	0.4	0.4	v	p
43	RCL× 01	0.4 m	v	p
44	2.3	2.3	0.4 m	v	p
45	+	0.4 m + 2.3	v	p
46	IP	intg(0.4 m + 2.3)	v	p
47	-	v - intg(0.4 m + 2.3)	p
48	0	0	v	p
49	LBL 01	0	v	p
50	RCL+ 00	y nebo (y - 1)	v	p
51	4	4	y	v	p
52	÷	y / 4	v	p
53	IP	intg(y / 4)	v	p
54	LASTX	y / 4	intg(y / 4)	v	p
55	R↓	intg(y / 4)	v	p	y / 4
56	+	v + intg(y / 4)	p	y / 4	y / 4
57	R↑	y / 4	v	p
58	25	25	y / 4	v	p
59	÷	y / 100	v	p
60	IP	intg(y / 100)	v	p
61	0.75	0.75	intg(y / 100)	v	p
62	×	0.75 intg(y / 100)	v	p
63	LASTX	0.75	0.75 intg(y / 100)	v	p
64	+	0.75 + 0.75 intg(...)	v	p	p
65	IP	intg(0.75 + ...)	v	p	p
66	-	v - intg(0.75 + ...)	p	p	p
67	END	výsledek	p	p	p

Použití je stejné, pouze spuštění jednotlivých částí podléhá "místním zvyklostem": Stisk kláves XEQ L ENTER nahrazuje XEQ ALPHA M L 2 0 W ALPHA a podobně místo XEQ L 0 0 8 je použito XEQ ALPHA M L 2 0 D ALPHA.

Stejně jako u HP-35s i zde platí poznámka o naprosto nesmyslném počtu stisků kláves potřebných ke spuštění programu. Kromě možnosti použití dvouřádkové "berličky" jako v případě provozu na HP-35s je v případě HP-42s ještě jedno (výrazně elegantnější) řešení: Předefinovat některé klávesy příkazem ASSIGN a kalkulátor provozovat v módu USER.

A do třetice ještě jedno nové řešení

Třetí podoba programu číslo 20 z Master Library kalkulátorů TI-58/59 je pro HP-15C. Předchozí řešení pro stroje s alfanumerickými (a navíc dvouřádkovými) displeji se snažila v co největší míře využít nabízené výhody zobrazení. Ambicí provedení pro HP-15C je maximální možné přiblížení se k původnímu řešení z kalkulátorů TI. Nově vzniklý program bude samozřejmě (co do vnitřní stavby) úplně jiný. Řešení jeho ovládání, tedy vstup a výstup, mohou však být naprosto totožné s ovládáním TI-58/59. Přesto zde jsou drobné odlišnosti, které (doufejme) budou spíše zvýšením uživatelského komfortu, nežli nedostatkem. Pojďme si zmíněné rozdíly vyjmenovat.

Předně: "americký" formát MMDD.YYYY byl nahrazen tvarem YYYY.MMDD. Zadávání bez desetinné tečky by sice bylo ještě jednodušší, přesto byl ve vstupní hodnotě její výskyt ponechán. Důvod však není praktický, ale čistě estetický. Zobrazený údaj 1,986.0320 vypadá rozhodně více jako datum, než číslo 19,860,320.00.
Zadání údajů pro výpočet rozdílu dní mezi dvěma daty nekončí zobrazením nuly, ale právě zadaného data.
Spuštění výpočtu dne v týdnu (klávesou D stejně jako u TI-58/59) nepotřebuje zadanou vstupní hodnotu. Pro tuto úlohu se vždy bere se ta, která byla zadaná klávesou A při výpočtu rozdílu dní mezi dvěma daty. (Je sice třeba jednoho stisku navíc, ale i přesto to má svoji výhodu: určit den v týdnu lze snadno i pro hodnotu zadanou klávesou B.)
Novou funkci přináší u TI-58/59 nevyužitá klávesa E. Vzájemně vymění zadání odpovídající klávesám A a B, a končí zobrazením hodnoty A. Lze toho využít pro kontrolu zadaných hodnot i pro možnost použití data B pro výpočet dne v týdnu (viz předchozí bod).

Ovládání programu však není jedinou změnou vůči předchozím řešením pro HP-35s resp. HP-42s. Velmi dramaticky se změnila i vlastní stavba programu. Některé změny jsou reakcí na absenci instrukcí, kterými HP-15C na rozdíl od novějších strojů nedisponuje.

Funkce znaménka SGN resp. SIGN byla nahrazena podprogramem LBL 1.
Rovněž zbytek po dělení je nahrazen výpočtem a - b intg(a / b) . Místo funkcí RMDR resp. MOD končí výpočet dnu v týdnu sekvencí instrukcí na řádcích 016..022.
Chybějící instrukce INPUT nahrazuje zadání data ve tvaru YYYY.MMDD.

Zcela zásadní rozdíl od předchozích RPN řešení naznačuje letmý pohled na následující výpis programu. Překvapivě se to tam "hemží" klíčovým slovem MATRIX! I když to vypadá dost děsivě, maticové výpočty se pro danou problematiku rozhodně nepoužívají. V tom je tato varianta s předchozími verzemi i s originálem zajedno. V programu pro HP-15C je totiž využito prostředků pro adresaci prvků matic. Ve formě matice M[3,1] jsou uloženy hodnoty YYYY→M[1,1], DD→M[2,1] a MM→M[3,1] (v tomto pořadí!). Všechny podprogramy, využívající "maticového" přístupu k položkám (YYYY, MM, DD) zadaných dat, adresují dvě vzniklé matice A[1,3] a B[1,3] (viz zadání klávesami A a B) nepřímo. Jde vlastně o dvojí indirekci. V jazyku C se to dá ilustrovat příkladem:

#define  MAT_ROWS   3
#define  MAT_COLS   1

void lbl_0(int date,
           int mat[MAT_ROWS][MAT_COLS])
{
    :
    :
    lbl_5(mat);
}

int  matA[MAT_ROWS][MAT_COLS],
     matB[MAT_ROWS][MAT_COLS];

void lbl_A(int date)
{
    lbl_0(date, matA);
}

Funkce lbl_0() má argument int mat[][]. Je to bázová adresa zpracovávané matice. Tou může být libovolná z matic A nebo B, což funkce lbl_0() nemá šanci rozlišit. Argumentu int mat[][] odpovídá obsah registru R_I. Ten je naplněn některým z matrix-descriptorů ve výpisu programu označených jako A 0 0, B 0 0 nebo M 0 0, jde-li o obecné označení reprezentující libovolný ze dvou konkrétních matrix-descriptorů.

Jsou tu ještě dvě malé odlišnosti v porovnání s řešeními pro předchozí kalkulátory HP. Na řádcích programu 086..097 pro HP-15C je poněkud "kostrbatější" postup v porovnání s řádky L016..L021 (pro HP-35s) resp. 28..33 (v případě HP-42s). "Kostrbatost" se projevuje tím, že zde nejsou použity instrukce pro aritmetické operace s registry/proměnnými, ale tyto operace se provádějí "klasicky" s registry "RPN stacku". Důvody jsou hned dva:

Vyčtení položek matic s automatickým posuvem indexu (zde konkrétně registru R₀) je možné pouze instrukcí u RCL (i). Instrukce u RCL+ (i) neexistuje.
Instrukce RCL× (i) nenastavuje registr LASTx.

Konečně slibovaný výpis programu:

ADDR	CODE			X	Y	Z	T
Záměna zadání (index [j] zastupuje dvojici [R₀, R₁])
001	-	42,21,15	LBL E
002	-	42,16, 1	MATRIX 1
003	-	42,21, 4	LBL 4
004	-	45 11	RCL A	A[j]
005	-	42, 4,12	x<> B	A[j] ↔ B[j]
006	^u	44 11	STO A	Hotovo?
007	-	22 4	GTO 4	Ne.
008	-	45,16,11	RCL MATRIX A	A 0 0
009	-	44 25	STO I	A 0 0
010	-	22 5	GTO 5
Den v týdnu
011	-	42,21,14	LBL D
012	-	45,16,11	RCL MATRIX A	A 0 0
013	-	32 2	GSB 2	f
014	-	1	1	1	f
015	-	30	-	f - 1 → f
Zbytek po dělení 7
016	-	44 0	STO 0	f
017	-	7	7	7	f
018	-	44,10, 0	STO÷ 0	7	f
019	-	42, 4, 0	x<> 0	f / 7	f
020	-	43 44	INT	intg(f / 7)	f
021	-	45,20, 0	RCL× 0	7 intg(f / 7)	f
022	-	30	-	f - 7 intg(f / 7)
023	-	43 32	RTN	výsledek
Počet dní mezi dvěma daty
024	-	42,21,13	LBL C
025	-	45,16,12	RCL MATRIX B	B 0 0
026	-	32 2	GSB 2	f_B
027	-	45,16,11	RCL MATRIX A	A 0 0	f_B
028	-	32 2	GSB 2	f_A	f_B
029	-	30	-	f_B - f_A
030	-	43 32	RTN	výsledek
Zadání data "B"
031	-	42,21,12	LBL B	YYYY.MMDD
032	-	45,16,12	RCL MATRIX B	B 0 0	YYYY.MMDD
033	-	22 0	GTO 0	B 0 0	YYYY.MMDD
Zadání data "A"
034	-	42,21,11	LBL A	YYYY.MMDD
035	-	45,16,11	RCL MATRIX A	A 0 0	YYYY.MMDD
Společné zadání data
036	-	42,21, 0	LBL 0	M 0 0	YYYY.MMDD
037	-	44 25	STO I	M 0 0	YYYY.MMDD
038	-	42,16, 1	MATRIX 1	M 0 0	YYYY.MMDD
039	-	33	R↓	YYYY.MMDD
040	-	43,30, 4	TEST 4 (x<=0)	Jen zobrazení?
041	-	22 5	GTO 5	Ano.
042	-	3	3	3	YYYY.MMDD
043	-	45 1	RCL 1	1	3	YYYY.MMDD
044	-	42,23,25	DIM I	1	3	YYYY.MMDD
045	-	33	R↓	3	YYYY.MMDD
046	-	33	R↓	YYYY.MMDD
047	-	43 44	INT	YYYY
048	^u	44 24	STO (i)	YYYY → M[1]
049	-	32 6	GSB 6	MM
050	-	32 6	GSB 6	DD	MM
051	^u	44 24	STO (i)	DD → M[2]
052	-	33	R↓	MM
053	^u	44 24	STO (i)	MM → M[3]
Zobrazení zadání
054	-	42,21, 5	LBL 5
055	^u	45 24	RCL (i)	y
056	^u	45 24	RCL (i)	d	y
057	-	26	EEX	1 00	d	y
058	-	4	4	1 04	d	y
059	-	10	÷	d / 10000	y
060	-	40	+	YYYY.00DD
061	-	45 24	RCL (i)	m	YYYY.00DD
062	-	26	EEX	1 00	m	YYYY.00DD
063	-	2	2	1 02	m	YYYY.00DD
064	-	10	÷	m / 100	YYYY.00DD
065	-	40	+	YYYY.MMDD
066	-	43 32	RTN
Výběr měsíce a dne ze zadání (2 řádky hodnot → 2 průchody)
067	-	42,21, 6	LBL 6
068	-	43 36	LSTx	YYYY.MMDD MM.DD	MM
069	-	42 44	FRAC	0.MMDD 0.DD	MM
070	-	26	EEX	1 00	0.MMDD 0.DD	MM
071	-	2	2	1 02	0.MMDD 0.DD	MM
072	-	20	×	MM.DD DD.0	MM
073	-	43 44	INT	MM DD	MM
074	-	43 32	RTN
Funkce znaménka
075	-	42,21, 1	LBL 1	x	v	p
076	-	43 20	x=0	x	v	p
077	-	43 32	RTN	x	v	p
078	-	36	ENTER	x	x	v	p
079	-	43 16	ABS	abs(x)	x	v	p
080	-	10	÷	sign(x)	v	p	p
081	-	43 32	RTN
Výpočet faktoru zadaného data
082	-	42,21, 2	LBL 2	M 0 0	p
083	-	44 25	STO I	M 0 0	p
084	-	33	R↓	p
085	-	42,16, 1	MATRIX 1	p
086	-	3	3	3	p
087	-	6	6	36	p
088	-	5	5	365	p
089	^u	45 24	RCL (i)	y	365	p
090	-	20	×	365 y	p
091	^u	45 24	RCL (i)	d	365 y	p
092	-	40	+	365 y + d	p
093	-	45 24	RCL (i)	m	365 y + d	p
094	-	3	3	3	m	365 y + d	p
095	-	1	1	31	m	365 y + d	p
096	-	20	×	31 m	365 y + d	p
097	-	43 36	LSTx	31	31 m	365 y + d	p
098	-	30	-	31 m - 31	365 y + d	p
099	-	40	+	365 y + d + 31 m - 31	p
100	-	3	3	3	v	p
101	-	16	CHS	-3	v	p
102	-	45,40,24	RCL+ (i)	m - 3	v	p
103	-	32 1	GSB 1	sign(m - 3)	v	p
104	-	43,30, 2	TEST 2 (x<0)	Je to leden nebo únor?
105	-	22 3	GTO 3	-1	v	p
106	-	33	R↓	v	p
107	-	48	.	0.	v	p
108	-	4	4	0.4	v	p
109	-	45,20,24	RCL× (i)	0.4 m	v	p
110	-	2	2	2	0.4 m	v	p
111	-	48	.	2.	0.4 m	v	p
112	-	3	3	2.3	0.4 m	v	p
113	-	40	+	0.4 m + 2.3	v	p
114	-	43 44	INT	intg(0.4 m + 2.3)	v	p
115	-	30	-	v - intg(0.4 m + 2.3)	p
116	-	0	0	0	v	p
117	-	42,21, 3	LBL 3	0 nebo (-1)	v	p
118	-	42,16, 1	MATRIX 1	0 nebo (-1)	v	p
119	-	45,40,24	RCL+ (i)	y nebo (y - 1)	v	p
120	-	4	4	4	y	v	p
121	-	10	÷	y / 4	v	p
122	-	43 44	INT	intg(y / 4)	v	p
123	-	43 36	LSTx	y / 4	intg(y / 4)	v	p
124	-	33	R↓	intg(y / 4)	v	p	y / 4
125	-	40	+	v + intg(y / 4)	p	y / 4	y / 4
126	-	43 33	R↑	y / 4	v	p
127	-	2	2	2	y / 4	v	p
128	-	5	5	25	y / 4	v	p
129	-	10	÷	y / 100	v	p
130	-	43 44	INT	intg(y / 100)	v	p
131	-	48	.	0.	intg(y / 100)	v	p
132	-	7	7	0.7	intg(y / 100)	v	p
133	-	5	5	0.75	intg(y / 100)	v	p
134	-	20	×	0.75 intg(y / 100)	v	p
135	-	43 36	LSTx	0.75	0.75 intg(y / 100)	v	p
136	-	40	+	0.75 + 0.75 intg(...)	v	p	p
137	-	43 44	INT	intg(0.75 + ...)	v	p	p
138	-	30	-	v - intg(0.75 + ...)	p	p	p
139	-	43 32	RTN	výsledek	p	p	p

Použití programu:
Stisk kláves Činnost Display
[f] USER aktivovat "USER mode", pokud nebyl

1) Který den v týdnu byl 4. října 1978
1 9 7 8 . 1 0 0 4 zadání ve formě YYYY.MMDD... 1,978.1004
A ...datum "A" 1,978.1004
D spustit výpočet (vždy podle pro datum "A") running
výsledek: středa (3) 3.0000

2) Počet dní mezi daty: 2. července 1964 až 4. října 1978
1 9 6 4 . 0 7 0 2 zadat... 1,964.0702
B ...datum "B" (datum "A" stále platí) 1,964.0702
C spustit výpočet running
výsledek: 5207 dní -5,207.0000

3) Záměna zadání
E spustit running
výsledek: aktuální datum "A" 1,964.0702

4) Který den v týdnu byl 2. července 1964
D spustit výpočet running
výsledek: čtvrtek (4) 4.0000

5) Zobrazení zadání
0 nula se neukládá, je to jen značka 0
A datum "A" 1,964.0702
← nulu lze zadat i "smazáním displeje" 0
B datum "B" 1,978.1004

Stisk kláves	Činnost	Display
[f] USER	aktivovat "USER mode", pokud nebyl
	1) Který den v týdnu byl 4. října 1978
1 9 7 8 . 1 0 0 4	zadání ve formě YYYY.MMDD...	1,978.1004
A	...datum "A"	1,978.1004
D	spustit výpočet (vždy podle pro datum "A")	running
	výsledek: středa (3)	3.0000
	2) Počet dní mezi daty: 2. července 1964 až 4. října 1978
1 9 6 4 . 0 7 0 2	zadat...	1,964.0702
B	...datum "B" (datum "A" stále platí)	1,964.0702
C	spustit výpočet	running
	výsledek: 5207 dní	-5,207.0000
	3) Záměna zadání
E	spustit	running
	výsledek: aktuální datum "A"	1,964.0702
	4) Který den v týdnu byl 2. července 1964
D	spustit výpočet	running
	výsledek: čtvrtek (4)	4.0000
	5) Zobrazení zadání
0	nula se neukládá, je to jen značka	0
A	datum "A"	1,964.0702
←	nulu lze zadat i "smazáním displeje"	0
B	datum "B"	1,978.1004

Co říci závěrem? Při porovnání dvou výtvorů - HP-15C vs. HP-35s - musí každého zcela logicky k smrti vyděsit délka programu pro HP-15C: je to šílených 139 řádků/kroků proti polovičnímu počtu pro HP-35s. Otázka "...a kde je ten přínos pro lidstvo?" je naprosto oprávněná. Přesto je zde, ctihodnosti, několik námitek proti argumentům obžaloby. Předně je třeba si uvědomit, že číselné konstanty u "patnáctky" zabírají tolik řádků/kroků, kolik mají cifer. Další drobnou úsporou pro "pětatřicítku" může být použití instrukcí skoků bez nutnosti vytvářet návěští (to je vlastně vidět už i při porovnání délky programů HP-35s vs. HP-42s). Největší měrou se však na enormním nárůstu délky programu podílí jeho - použijme moderní slovník - rozšířená funkcionalita. Kdyby k ní nedošlo, neobsahoval by program bloky řádků 001..010, 040..041 a 054..066, úhrnem tedy 25 řádků. V tu ránu se z obludných 139 dostáváme na 114 řádků, což je sice také obludné, ale - jak praví klasik Jiří Suchý *) - už ne tolik... To už by se dalo pohodlně svést na ty nešťastné číselné konstanty, návěští, chybějící funkce a zcela jiné zpracování vstupních hodnot, které vyžaduje speciální programovou obsluhu.

Také by se dalo s úspěchem polemizovat s nutností uchovávat zadané hodnoty ve formě trojice samostatných čísel (YYYY→M[1,1], MM→M[3,1] a DD→M[2,1]), když to jde evidentně jenom s jedním (YYYY.MMDD). Jasně, že by to šlo. Matice (pokud je vůbec nějaká potřeba) by byla použita jenom jedna pro rozklad zadání na samostatné položky a výpočet faktoru. Odpadly by "manévry" s matrix-descriptory - jediná použitá matice by se adresovala přímo. Určitě by to stálo za úvahu i při nutném použití dalších registrů (R₂, R₃, atd.; zde použité registry jsou pouze ty "permanentní": R_I, R₀ a R₁). To vše by jistě šlo. Jenže už by to nebyla taková frajeřina!!!

*) "Slovo recitál je cizího původu. Na rozdíl od slova estráda, které je také cizího původu, ale už ne tolik..."